Reverzní osmóza GW KLASIK 150–5000 1F/3F

Objekt - Zlatá energie
tavenice, zlato, kov, lastury 2020

Vyznání Pavlu Baxovi in memoriam

Umění, které překračuje smyslové poznání, je kognitivní, navozuje pocit štěstí, spoluutváří charakter člověka, dovolí člověku pochopit, co jsou to duchovní hodnoty, překvapí a v neposlední řadě – dovolí člověku uchovat vše poznané.

Díla, vytvořená Pavlem Baxou (*1948 † 2024), zcela právem můžeme považovat za součást kulturního dědictví naší země. Jím vytvořená díla představují mimořádnou řemeslnou dovednost, sny a fantazii přepracované v dokonalou krásu, která se tak stává, tak říkajíc – rodinným stříbrem. Pavel Baxa  je autorem nových technologií, velký umělec, pokorný a ryzí člověk.

Umění nás učí vnímat, chápat, prožívat a hodnotit. Tyto pocity a dovednosti jsou věcí tolikrát popsané teorie, ale díla Pavla Baxy nás naučí pokoře, respektu, ale také touze – být stále v přítomnosti konkrétního díla, a to bez ohledu na to, zda jde o solitérní dílo, šperk, bytový doplněk, celý interiér, případně památník.
Vystavená díla představují práci velmi nadaného a respektovaného umělce, který má svá díla v mnoha zemích světa. Pavel Baxa je autorem nových technologií na tepelné zpracování skla a jeho propojení  s kovem a kamenem s využitím galvanoplastiky. Vyvinul nové šperkařské slitiny s vlastnostmi drahých kovů s názvy Cronilit a Ferálium.

Vystudoval Odbornou školu pro zpracování kovů a kamenů v Turnově (1969), kde se specializoval  na šperk. Jeho vášeň a zaujetí pro minerály jej přivedla do Ústavu pro výzkum rud v Praze, kde rozvinul vlastní technologii zpracování mineralogických vzorků.

Na Přírodovědecké fakultě UK učil obor Zpracování mineralogických vzorků.  
Pavel Baxa tvořil v několika rovinách, a to se zaměřením na svůj unikátní projev. Mimo vlastní šperkařskou tvorbu navrhoval a realizoval interiérové solitéry, celé interiéry a velké objekty  pro veřejná prostranství.

V roce 1980 se stal členem Svazu výtvarných umělců v Praze.
V roce 1981 založil vlastní galerii v Praze, kterou zničila povodeň v roce 2002. Tato galerie už nebyla obnovena v původním rozsahu, ani na stejném místě.
Vladimír Spousta v roce 1995 napsal. „I když je krása základní estetický pojem, není jediným projevem estetického vztahu ke skutečnosti. Mezi estetickými kategoriemi nacházíme i jiné projevy tohoto vztahu: např. vznešeno, tragično, poetično.“ Pavel Baxa tvořil s nepokrytou láskou, s využitím vědy  a vlastních technologických postupů a jistě světu nabízí ono zmíněné vznešeno, tragično i poetično.

© text: Hana Zmek